čtvrtek 31. března 2016

Změna / Další inspirace z osobností

Často kdy nevím proč a jak se se mnou děje, prohlížím si blogy nebo koukám na starý filmy. Je to jedna z medicín, která funguje a často odvede negativní myšlení pryč.
Proto dneska zase dávám kus inspirace z vnějšího světa.

Cítím, že každá část z nás potřebuje vidět svět z jiného pohledu.

První člověk při myšlence jiný svět je Zdeněk Hajný . Psycholog ale hlavně úžasný malíř.Zabýval se i grafikou. Jeho tvorba dokáže chytnout za srdce/zastavit se a nadechnout se. 


   

Léna Brauner malířka,ilustrátorka. Myslím,že jí určitě někdo z vás zná. Vnitřní světy, rozmanité jednoduchosti v obrazech. Moc obdivuji. 


Gustav Klimt rakouský malíř. Rozmanitost tečka.


Z malířů mě ještě oslovuje Alfons Mucha, který je známí asi každému. 


Jonna Jinton  bytost ze Švédska, z přírody zrozená. Ráda i maluje,zpívá a tančí.


Jana Martish slovenská fotografka,blogerka. Doporučuji.

hmla-na-ceste

Gregory Colbert. Kanadaský fotograf, film - Popel a sníh.



Časem to všechno zmizí a zůstane jen vnitřní světlo.
Ta nejkrásnější inspirace vychází z laskavosti,pomoci a vášně.
Je to v nás. To všechno, co potřebujeme hledejme v sobě samém. 


čtvrtek 24. března 2016

O starém a novém/ inspirující / nic není mého

Cyklus. Příroda. Jaro.
Smích. Slzy. Vášeň.
Pohyby k lásce, pohyby ladnosti a křehkosti.
Směřují k zábraně či změně,

je to naše rozhodnutí .

Je černá a  je ladná. 



Léna Brauner, 
neuvěřitelně inspirující 







Neviditelnost bytí






Zvláštnosti života, bez pointy uvnitř pravdy.
Láska k životu, láska k sobě samému, k ostatním.
Sami sebe přitom neberte vážně, s lehkostí a radostí.

PS: andělé kolem vás, vás právě ted milují a objímají
:)



neděle 13. března 2016

The symphony





Naboso. 
Uvnitř lesů.
Uvnitř nás.


Naděje

Je neděle, já koukám přes okno na vzdálenou hrušeň ,která tu stojí už dávno před mým narozením.
Zkracuji okamžiky, kdy vím že některé věci nezvládnu a ani zvládat nechci.
Jsou dny kdy bych malovala celou svou bytostí,tělem.
A potom to přijde.. jakési uvědomění ,že potřebuji něco nového.
Odevzdání se vodě, jdu k potoku a potkám paní se dvěma psi, usmívá se přesto že je chladno, tak chceme být v náručí přírody.
Sedím u potoka a představuji že se odevzdávám,odpouštím a čistím.
'' Je toho tolik co v sobě máš Růženko ''
vzdychnu a prosím  o kus strachu,stresu ze sebe vyčistit
Přijde večer a já poslouchám Maoka, chci jít spát unavena těma myšlenkami.Přijde dlouhá a silná píseň, v mysli mám obraz mrtvého tatínka. Klečím nad jeho hrobem a stále je tu přítomna ta svíčka,jako v den pohřbu. Brečím tak silně, až křičím. Bolest je neuvěřitelně silná a volám anděli k sobě. Dýchám a usínám.

( Příbram -březen 2016)

A plamen té svíčky, je tady. Je v mém srdci. A je to nádherné v sobě cítit stálou naději na světlo.
Tento článek, je velice odlišnější než jsem myslela.
Je o bolesti, smrti a naději.
Pomocí té svíčky ,která mě doprovázela jsem to uvědomila.
Naději.

 ♥




neděle 6. března 2016

Lidé

Nemám odvahu Rů.
-Kampak se ale poděla?
Je zakletá.. ve strachu.
- Osvobod ji. Radostí, smíchem.
Dobře. Cožpak ,ale když se objeví a cítím ji. 
-Padáš do obav?
-asi ano..
-Odvaha je silná věc, je potřebná stejně jako naděje Rů.
.. ráda bych se ztratila v lučním kvítí, v mlze uprostřed divokých koní, chovala kozy, pozorovala západ slunce,poslouchala déšt..
- Ale člověk by neměl být sám ! 
Ano, pravda. Proto jsi možná slyšel mou prosbu.
-Tak ji napiš ,aby ji mohli přečíst ostatní a dali ti kus odvahy.
- A neublíži ti. To víš. Však sny se splní, nezapomen. 

 AT JE ČLÁNEK JAKKOLIV ZVLÁŠTNÍ PRO TEBE JE TO KUS ROZHOVORU KTERÉ ČASTO VEDU S JINÝMI BYTOSTMI

a myslím že je cítíš ty také, můžou to být víly,andělé,archandělé,láska, bůh,průvodce. 
Chrání nás, vedou nás a dělají nás štastnými.

A má prosba je tajemství, které si pečlivě chráním. Je načase jej alespon napsat. 
 Jsem dívka, která studuje SŠ ,která jí nevyhovuje a necítí se tam být uvolněná,jen plná strachu.
Chci přestoupit do Příbrami, na Waldorf. školu obor reprodukční grafik.

A je to. Často člověk přebírá informace druhých a myslí si že jsou jeho. Stává se mi to často a ještě častěji chci druhému vyhovět. Chci odletět. Doslovně, jinam, do jiného prostředí a jestli bude všechno ještě horší než tady, tak se omluvím všem lidem který si to myslí. Ale já si to nemyslím.
 Já mám tohle jako jedinou naději jak vyléčit některé bloky a naučit se víc životu naslouchat/spíše sobě .

Tím stále naznačuji at vás tlačí cokoliv/kdokoliv 
je to váš život.
Vaše duše ví kde najít řešení, stačí pouze naslouchat..
jako hudbě.

Děkuji








pátek 4. března 2016

O tom co dělám

Nejvíc a nejradši jsem sama. A nejčastěji v přírodě.
Každý z nás to zná, kdy necítíte potřebu někomu jinému než tichu něco sdělovat.
Vlastně toto je to nejpřirozenější na co si vzpomenu jako oblíbenou činnost už odmala.

Tanec ale měl vždy zvláštní touhy. Vydržet / spontánnost.  
Vydržet u mě má velkou vzpomínku na gymnastiku ačkoliv mě vychvalovali jak moc chtěli,tak jsem začala mít velké problémy s psychikou a se zády (tak nějak doted) a nesnášela jsem ty tlaky.
Spontánnost . To je pro mě touha. Nemusíte dělat určité kroky,pohyby jen se pouze ladíte na danou hudbu. A je to krásný lék na smutek ! :)

Hudba. Je krásné když ji slyšíte jen vy a žádní myšlenky.. toto se mi stalo zatím 2x ve snech.

Fotografie. 
Zdá se mi to už tak dlouho od toho dne. Začalo to asi 9-10 letech, když jsem chtěla fotit makro na kompaktu. Bylo to úžasný !  Začala jsem vnímat měkkost světla a tvary krajiny.  Drží mě to do ted.

Čtení je věc jednotlivce ne celku. Čtu ráda ,ale ne pořád. Člověk má potom moc informací a slov v sobě a dělá ho nadbytečného člověka ,který už mluví jen jako autor tisíce knih najednou.

(do ticha)

(Rovnocennost) 

Každý z nás to v sobě má. Tu lásku k čemukoliv co nám naslouchá a živí novými nápady.
At je to cokoliv je to vaše. 
Váš život, vaše sny. 



neděle 28. února 2016

boty plné bláta

Procházím se, lesem plný vůní .
Mlha, boty plné bláta a kapky deště.
Nemám další slova k vyjádření ,jen pouze další radosti o kterých se těším psát.

 (Neohebnost krajiny těla)
 (Lesem plný vůní)
 (Malé radosti)

Příště si beru čaj,deku a stan.